|
||
|
||
Pokud bych si mohl vybrat mezi cestou za poznáním a poznáním samým, vždy bych volil cestu za poznáním. I. Kant ![]() |
||
![]() ![]() ![]() ![]() |
Budete však překvapeni, kolik živin je zabalených do tak malé skořápky. Tepelnou úpravou se totiž mnohé látky, především enzymy zničí nebo se snižuje jejich funkce na naše zdraví. Jsou bohatým zdrojem vitamínů A,B2,B5,B12, D, E a K dále obsahují cholin, což je minerál, který je nezbytný pro funkci mozku. Dále obsahují lutein a zeaxantin, tj antioxidanty, které jsou prospěšné pro oči.
Stravitelnost syrového žloutku je významě lepší, než je to u syrového bílku. Navíc žloutek oproti bílku obsahuje ceněný cholesterol. Ono se už zjistilo, že cholesterol ve stravě není totéž, co cholesterol v krvi. To je paradox, o kterém příliš nemluvíme. Zvlášť starší lidé dnes mívají zvýšený cholesterol v krvi, a užívají proto statiny. Jenže cholesterol je důležitý k regeneraci buněk a tkání, která bývá ve stáří mnohem horší. Příroda to vymyslela dobře – je normální mít ve stáří vyšší cholesterol. Lidem, kterým ho uměle snižujeme na velmi nízké hodnoty, spíš ubližujeme. Navíc je to tak, že pokud někdo jí vajíčka, přijímá se žloutkem látky (např. cholin, omega-3 mastné kyseliny), které tukový metabolismus v těle ovlivňují naopak příznivě. Takže si s pomocí vajec může hladinu cholesterolu optimálně snižovat, což bylo potvrzeno i klinickými studiemi.
Doporučený maximální příjem cholesterolu u nesportující populace by neměl překračovat 300 mg denně (například 1,5 vejce). Sportovci však kvůli většímu energetickému příjmu souvisejícímu s větším množstvím zkonzumované potravy nutně musí přijímat větší množství cholesterolu a snadno tak – pokud nejsou vegetariáni – překročí uvedený limit. Endogenní tvorba cholesterolu, stejně jako jeho denní potřeba je do značné míry individuální. U zdravých a aktivních jedinců působí i zpětná vazba, která při dostatečném příjmu cholesterolu potravou snižuje jeho produkci v játrech.
Doporučená hladina celkového cholesterolu (cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout max. 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu pak maximálně 200 mg denně. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi.
Zkráceně
Na základě meta-analýzy studií, které se zabývaly problematikou příjmu cholesterolu z vajec nebyla prokázána spojitost mezi příjmem cholesterolu z vajec a zvýšeným rizikem onemocnění srdce a srdečního oběhu.
Zatímco z vařených vajec se využilo asi 90% bílkovin, u syrových to bylo pouze 50%. To ale není jediná nevýhoda syrových vajec. Navíc totiž obsahují ještě bílkovinu zvanou avidin, která má schopnosti se vázat ve stabilní komplex s biotinem (vitamínem B7), čímž zároveň blokuje jeho biologické využití. Navíc syrový bílek opravdu nechutná.
Odborníci však varují před různými patogeny, jako je například salmonela. Dle průzkumů však nejvíce otrav salmonelou vzniklo z vajíček, které snesly slepice chované na farmách. Evropská unie však nově zavedla různá opatření, která tak snížila výskyt salmonely při konzumaci syrových vajec.
I když samozřejmě není možné veškerá rizika naprosto odstranit, můžete je alespoň minimalizovat. Zde je pár tipů, jak toho dosáhnout:
Zatím není vložen žádný komentář. |